Přijde mi to úplně normální a pevně doufám, že s mi podaří tak nějak děti taky vést (zatím jsou předškoláci). Vůbec nechápu ty názory, že by "děti neměly nic moc dělat, že se ještě v životě namakají dost"??? Asi někdy se začít musí a pokoušet se je do toho "tlačit" třeba až v pubertě se mi zdá poměrně nereálné, naopak v té době by už děti teor. měly zvládat většinu věcí v domácnosti (ne že by to musely zrovna stále dělat, ale prostě umět a dělat příležitostně), podle mě to i zvyšuje jejich v pubertálně křehké sebevědomí a výrazně zlepšuje vztahy rodič-puberťák. Mám názor, že by děti měly mít nějaké povinnosti i v rodinách, kde si např. platí paní na úklid atd. V mém případě se jen bojím (a zcela chápu i u jiných), že po dětech povinnosti nebudu chtít, protože se mi nebude je chtít do toho motivovat n. tlačit, pak to po nich třeba předělávat atd..., ale raději si sama všechno udělám "nejlíp", jak to tady taky pár lidí psalo