Izrael měl zákon, který jim dával konkrétní návod jak žít. Ten zákon byl míně do doby, než přijde Mesiáš, tj. Ježíš Kristus. Byl určen pouze jim. Pokud by se tehdy řídili "nastav druhou tvář" ap., tak by je okolní sousedé rychle zlikvidovali. Šlo o příkazy celému národu i o právní systém.
Nový zákon je dán pro všechny lidi, nejen pro Izrael. Jsou zde příkazy jiné, např. není už obřízka či sobota a nejedení vepřového. Nepočítá se ani s bojem s nepřáteli. Zákon není dán jako právní systém pro soudy, ale výhradně tak, jak mají žít jednotlivci a církevní společenství, nikoli národ. I v NZ se počítá s působením vrchnosti, která "má meč", tj. má vojenskou či policejní sílu. Ta vrchnost ale není záležitostí církve, tu řeší normální státní orgány. Ve SZ to splývalo, kněz fungoval zčásti i jako soudce či lékař. A až NZ dává požadavek milovat nepřátele. Stejně jako např. ruší mnohoženství, které SZ sice neprosazoval, ale toleroval. A v podstatě ruší povolení rozvodu, krom výjimek.
Křesťanství k žádné genocidě nevybízí a u Židů šlo o jednorázovou záležitost tehdy. Dnes v žádném případě ani judaismus nevybízí ke genocidě či vraždění. V judaismu ovšem platí zásada Oko za oko, zub za zub, život za život. Ta zásada je správná, Ježíš přinesl navíc prvek odpuštění. Tj. na odplatu je stále nárok, nicméně křesťan ho z lásky neuplatňuje. Opakem je humanistický přístup ve stylu amnestie. Sice se např. zloděj či vrah propustí, k němu jsme tedy hodní. Nároky oběti se ovšem ignorují.
Podstatou křesťanství je to, že nárok na odplatu tu je, ale zaplatil za něj Ježíš. Tj. člověku je odpuštěno. A má tudíž analogicky jako Ježíš po druhý nevyžadovat to, na co by měl nárok. Např. nevymáhat, když mu někdo nevrací peníze ap. Protože Bůh mu odpustil v Kristu více. Podstatou spravedlnosti ale není to, že se nárok prohlásí za neplatný, jak činí dnešní doba.
Na příkladu: když budu chtít po pachateli náhradu škody či odplatu, tak to je SZ, je to spravedlnost, ale není tu odpuštění. Když soudní instituce pachateli "odpustí" a oběť se nedočká náhrady či odvety, to je humanistický přístup, který není odpuštěním, ale jen absencí práva. Křesťanský přístup je, když někdo, komu bylo ublíženo se zřekne nároku na zadostiučinění. Spravedlnost tu je, nepopírá se její nárok, ale je tu ještě vyšší princip - sice dobrovolné ustoupení od tohoto nároku ve jménu lásky.
Nevím o jediné církvi, která by prosazovali jakékoli zabíjení nevinných. A nedělá to ani judaismus. Řešit nějaké války s národy, co okupovali Izrael jako nás před nedávnem Rusové, to nesmá smysl. Co chtějí Izraelci, to je jen bezpečnost pro existenci svého národa. Naopak, jsou to Palestinci, jejich drtivá většina, kteří chtějí Izrael zlikvidovat, vlastně velká část Arabů (Palestinci nejsou národ, jsou to Arabové jako jiní, jen ze sebe pár desítel let národ dělají) chtěla Izraelce "zahnat do moře". A tu nenávist k Židům nemají jen Arabové, ten antiseminitismus má značnou podporu v EU.
Ano, v Bibli jsou možná texty, které by budili dojem, že Izraelci dělali genocidu. Realitou je však pravý opak, ať už jde o nacisty, holokausty v Polsku či Rusku a na Ukrajině a nebo dnešní Araby a tzv. Palestince.