jednoho dne chvíli pobíhal bez plenky před koupáním a tatíček si ho vzal na klín. dítko ho počůralo, tatík se naštval, sprdnul ho, že ho to už nebaví, že je už velkej dost na to, aby zvládnul čůrat na nočník, dítko nasadilo výraz bičovanýho otroka, zmizelo a přitáhlo nočník. do něj svoji potřebu dokonal, ve stoje. 2 týdny teď lítal bez kalhot, protože mu i sebevolnější tepláky evokovaly plenku a pouštěl to, teď už zvládá tepláčky a přijde si říct, protože mu to nejde sundat, takže já stáhnu, on čůrá. bobek taktéž hází do nočníku. plenku dávám na spaní a na ven. přeci jen kdyby byla nehoda venku, je ještě moc zima. na jaře za hezkého počasí začnem chodit ven bez plenky a já holt v tašce náhradní gatě, ale umí rozlišovat mezi plenou a bez pleny, což je důležitý a říká si. takže mě opět pomohlo počkat si, je tvrdohlavec. moje mamka říká, že některá děcka jsou tvárná, dají se k něčemu dotlačit, můj syn ne, takže u nás se čeká a navrhuje, ovšem rozhodnutí je na něm