Dobrý večer,
chtěla bych se zeptat těch, co se podrobili interupci či miniiterupci, jak to potom zvládali psychicky.
Vyčítali jste si to, trápili se a zda ano, jak dlouho?
Já jsem se podrobila miniinterupci před dvěma lety a někdy mě chytne období několika dnů, kdy na to furt myslím a je mi z toho smutno a úzko, zabila jsem přeci svoje dítě a nejhorší je, že jsem byla na potrat donuca jít, z vlastní vůle to zrovna nebylo.
Děkuji všem za odpovědi, vaše názory a zkušenosti