Přidat odpověď
Taky. Nejen ty pro děti, ale všechny komerční sladkosti. Asi je to tím, že sladím míň a míň (domácí moučníky tak o polovinu, kávu a čaj vůbec). Je to věc zvyku, bludný kruh: jsme zvyklí, že je to všechno tak sladké, tak nám to připadá akorát (to samé se solí).
To by snad musela EU vydat nařízení o max. množství cukru, kdyby se snižovalo postupně, ani bychom si toho nevšimli.
Proč to tak je? Já nevím - lobby cukrárenského průmyslu? Lobby farmaceutického průmyslu? Štve mě to, protože je strašně těžké před tím děti uchránit, pokud nežijeme v izolaci někde na samotě, chodíme s nimi nakupovat, půjčujeme je babičkám,...
Ale můžeme to brát i z té lepší stránky: pořád lepší cukr než aspartam.
Předchozí