První porod císař akutní, už předtím pro zdravotní diagnozu bylo plánované, že budu riziková a dojíždět do rizikovky od kdy si řeknu (prvních 6 měsíců bleju a není tedy technicky možné dojíždět hodinu do rizikovky, stačí mi 10 minut do normální poradny). Nakonec kupa diagnoz včetně těhu cukrovky a vysokého tlaku. V 37 po třech hospitalizaích kvůli tlaku vyvolávali, skončilo to tím akutním císařem pro hrozící hypoxii plodu...apgar 10-10-10.

Druhý těhu cukrovka na inzulínu, tlak na hranici-tedy OK, váhový odhad 3kg, slíbili donosit do 40týdne a pak vyvolávat kvůli cukrovce...v 38t. po záznamech, že je to blbý (jo blbý to bylo i u prvního a je to naprosto zdravé dítě, které už čte a ještě nechodí do školy)a že s emiminku nedaří tak na zátěžový oxyt. test..ten dopadl dobře a že se ráno uvidí co se teda bude dít. Já chtěla rodit normálně, někteří doktoři se více přikláněli k normálnímu jiní k císaři. Já neviděla pro císaře zatím nic a nechtěla ho, strašně mě vydeptal po psychické stránce a měla jsem pak psychické problémy docela velké (vím, že se v našich končinách na psychické problémy nehraje, ale když chce matka vyhodit dítě z okna tak to je docela průser ikdyž porod podle dr. dopal "dobře" a vše je ok), fyzicky hrůza půl roku mě to bolelo, ač se vše hojilo ukázkově.

No a druhé dítko se smilovalo a v noci se rozhodlo přijít na svět samo v 38 a kousek, samo bez vyvolávání, ještě dvě hodiny předtím si doktoři nebyli jisti jestli je to opravdu porod nebo jen poslíčci. Hlavička naléhá, neotevřená. Za dvě hodiny byl malý na světě. Celou dobu jsem měla snímací sondy na břichu, ale v sedě, při porodu na čtyřech mi je držel manžel. Malý se narodil 3kg, apgar 10-10-10. Záznamy srdíčky byly křivky s roptylem asi 5 mm, ne i několik cm jako u ostatních mamin. Na jizvu se mě jen ptali jestli mě nebolí, neměřili. Byla ok. A bylo to jako rizikovka, takže braná s tím že to dopadně 50 na 50, normální x císař.