Prevít už delší dobu koluje po naší rodině a mezi kamarády. Vždycky si to s velkým očekáváním někdo přečte a pak to s rozpaky předává dál.
Zatím nevím o nikom, kdo by to chtěl číst 2x a nechtěl se toho zbavit.

Jde o velmi jednoduchý humor autora, který kdoví, jestli vůbec někdy viděl živé dítě (píše jakoby pohledy a názory dítěte, které mohou být pro mnohého rodiče velmi zkreslující a přístupem a reakcemi na vlastní dítě může pak zkazit, co se dá) a navíc mě to začalo štvát ve chvíli, kdy začala matka chodit do práce v pár měsících věku dítěte.
Už jen úvodní slovo: "Dítě je cílevědomé stvoření, kterému je naše žvatlání k smíchu" atd., je hrůzné.
"Ano, je to nadsázka, ale kolik lidí ji pochopí?

V diskusích prod hodnocením knih jsem se dočetla komentáře typu - "Po přečtení Prevíta si raději koupím psa/ "Ano, rodiče by si měli uvědomit, že ty něžné uzlíčky jsou pěkně zlomyslná stvoření"/ "Konečně se někdo pravdivě podíval na realitu soužití s malým dítětem" apod.



Ke knize by se měl dávat příbalový leták - něco ve smyslu "V kostýmu Supermana nelze létat..."

Asi jsem ani nedočetla poslední díl...