Prevít už delší dobu koluje po naší rodině a mezi kamarády. Vždycky si to s velkým očekáváním někdo přečte a pak to s rozpaky předává dál.
Zatím nevím o nikom, kdo by to chtěl číst 2x a nechtěl se toho zbavit.

Je to velmi jednoduchý humor autora, který kdoví, jestli vůbec někdy viděl živé dítě (jsou tam jakoby pohledy a názory dítěte, které mohou být pro mnohého rodiče velmi zkreslující a reakcemi na vlastní dítě může pak pos...., co se dá) a navíc mě to začalo štvát ve chvíli, kdy začala matka chodit do práce v pár měsících věku dítěte.

Asi jsem to ani nedočetla celé...