Asi jsem se včera blbě povyjadřovala Je mi jasný, že není nic opovrženíhodnýho na společným soužití, že spoustě lidem to vyhovuje a určitě to má svoje výhody. Sama se i docela těším, až nás děti nebudou tolik potřebovat a budeme zas fungovat víc jako muž a žena a ne jako matka a otec, co řeší především logistiku s dětma (kdo co zajistí, kdo je odkud může vyzvednout atd.).
ALE, uznávám, možná jsem víc reagovala na to, co vidím ve svém okolí, než na situaci tý holčiny v příspěvku.
Holky okolo mě taky často s někým bydlí. Sestěhujou se a začnou v podstatě nahrazovat partnerovi matku- starají se o domácnost, vyvářejí. Pak vztah krachne a za čas se situace opakuje. Na vsi to často bývá ještě lepší- návštěva u partnerky rovná se knedlíky pivo, tv a bonus
Na úvodním příspěvku mě ještě zarazilo právě to, že matka je RÁDA, jak její dcera zvládá školu a ještě tu péči o domácnost. Ve mě to evokuje snahu, aby dcerka nezůstala na ocet. Dřív k tomu patřilo domluvit výhodný sňatek, dneska se dcerka nastěhuhje nezávazně k chlapovi a k vylepšení zdání "lepšího zboží" se dcerce vypomáhá kastrůlkama Starší muž výhodou
Hlavně, že se dcera odbyde, aneb kam se poděla emancipace. Takhle to působí na mě, netvrdím, že je to univerzálně platná pravda
Někdo tu potřebuje naspat článek a já o tom přemýšlím jak divá