Přidat odpověď
Nechápu, proč to vždycky všechno převádíte na sebe a svůj případ.
Jestli máte o generaci staršího chlapa, ok, vaše volba. Ale skutečně jste se s ním sestěhovaly v 21 letech?
Při vší úctě životními zkušenostmi bude vždycky dvacetiletý naprostý puberťák proti čtyřicátníkovi, který už pomalu řeší krizi středního věku /tak možná, že tady jí řeší s mladou holčinou, má pocit, že vyřešil ten pocit stereotypu/.
Většina chlapů si o generaci mladší ženu, natož dvacetiletou nehledá z toho důvodu, že to děvče je úplně jinde.
Hledá si jí plánovitě jen v tom případě, že se mu zbláznily hormony, nebo si po rozvodu hledá mladou kočičku na nezávazné chození/žití.
Kočička to může brát osudově, ale u něj je dost pravděpodobné, že od toho vztahu nic konkrétního do budoucna nečeká, jen si užít.
Ovšem holka by si v tomhle věku mohla užít jinak, ne být regulérní manželka bez práv manželky - tj. zpovídat se, kam jdu, přizpůsobovat své aktivity partnerovi, aby si nimi souhlasil, taktéž omezit styk s muži, protože už je "zadaná".
Platí dost velkou cenu za "muže s historií", který si u ní možná jen natřese pochroumaná peříčka po rozvodu a pak si najde sobě rovnou, až ho "mladá převoznice" vyléčí z traumat.
Nehledě na to, jestli má závazky a negativní zkušenosti z manželství, plynou z toho slušné problémy pro tu dvacetiletou do budoucna, pokud spolu zůstanou.
Opravdu, pro ní je to velký "kauf".
Ledaže by jen plánovitě hledala sponzora na dobu studia a oba byli tiše srozuměni, že ten vztah není "nic vážného a je na dobu určitou".
A nehrajte si na pokrytce, opravdu byste chtěly pro svou dvacetiletou dceru rozvedeného o dvacet let staršího chlapa patrně se závazky? Opravdu byste chtěli, aby si takhle zúžila možnosti mládí hned ve dvaceti? Žádné velké vybírání toho nejlepšího, ale hned se uvázat s jedním z prvních chlapů, které potkala.
Předchozí