To je hezky napsané a mě konkrétně to pohladilo po duši strašně moc.

Máme třetí dítko, velmi velmi chtěné. Malé jsou 2 měsíce, ani chvíli jsem nepochybovala o ničem. Ale ted´ je mi často líto, že dost lidí kolem nás předhazuje, že v tom frmolu nemohu mít na děti čas, starají se hlavně, jestli už jsme zkončili s rozením a kojením atd.. Je mi to hrozně líto, protože já si to hrozně užívám. Neříkám, na začátku to byl chvílema frmol, ale hlavně díky tomu, že byli Vánoce, obě starší děti byly nemocné a já dostala zánět prsu a manžel týden na to odjížděl na víc jak měsíc pryč. Ale když máme čas, svojí pohodu, tak prostě nemám pocit, že bych se dětem méně věnovala, jen děláme věci třeba trochu jinak.