Čtu po 15, 20 letech knihy, které se mi líbily na gymplu či těsně po. Jasně, že většinou je vnímám mírně odlišně, teď je měřím optikou vdané dětné ženy středního věku. Moc se mi tenkrát líbily Penězokazi od André Gida. Nedávno jsem je četla znovu - stále úchvatná knížka, ale musím se sama sobě smát - připadá mi, že to jsou dvě různé knihy. Tenkrát mě oslovily dojmy puberťáků, teď jsem zase citlivá k jiné rovině. Ale kdybych vám ten příběh převyprávěla (tenkrát a nyní), nevěřili byste, že je to ten samý