Ale s tím jídlem to byl problém od malička. Příkrmy tedy nabyly problém. Když pak začel chodit, tak aby vůbec něco pojedl, musel si hrát. Odmítla jsem za nim běhal se lžičkou po bytě. Musel sedět u stolečku, ale aby tam vydržel, hrál si. Dalo by se říc, že do školky toho jedl hodně. tedy hodně v poměru co jí teď. Nejedl vše, tehdy platilo, by mohl sníst. Chápu, nebylo to nejlepší řešení, ale aby něco snědl, tak jsme u jídla četli a zárověň ho krmili. Jedl brambory, těstoviny, knedlík,maso....
Po nástupu do školky, kde nejedl vůbec nic,jsem ho tam chodila krmit - a to mi z každého jídla možná půlku tedy snědl. Doporučili nám psychologa. Ano tam doporučili, nekrmit! Jenže on přestal jíst úplně!
Tak jsme začínali od znova. Nejprve vývar a pak co vzal do pusy. Dnes těstoviny vůbec nejí, z brambor jen kaši (pouze s párkem a kečupem, jinak nic), vývar bez nudlí (tak je miloval), čočku s párkem, hrachovou kaši s párkem, rýži s HUO, kuřecí řízek, br. knedlík (suchý), rohlík (chleba neveme). Od malá ho z jídla, které nechce natahuje v momentě jak ho dá do pusy