Petro nečtu tě poprvé. Abych řekla pravdu, ze všeho nejvíc by bylo potřeba, abys něco udělala sama se sebou. Naprosto nevíš co chceš, pískne jeden, běžíš za ním, pískne druhý, běžíš za druhým, dcera mezi vámi plápolá a ty dáváš příteli za vinu, že ti utíkají její dětská léta; manžel to "umí s lidmi a lže" a když přijde za tebou a brečí, tak ti najednou jeho lži nevadí.
Víš, myslím, že především by sis měla najít nějakého opravdu dobrého psychologa a aspoň rok za ním chodit, aby ses pokusila trochu víc dozrát. Jsi jak třtina ve větru, nemáš pevný základy a vlastní postoj. Bez toho člověk daleko nedojde, udělej s tím něco.