Jasněnko, každý to má asi jinak. Já měla mateřské pudy odmalička a přesto se mi první dítě narodilo až po třicítce. Prostě pořád bylo nějaké ale... Pokud tam jsou jen takové ty klasické pochybnosti, jak to zvládneš atd, tak jdi do toho. Na začátku má totiž strach asi úplně každá, však je to velký životní krok, krok do neznáma, něco, co nás překope od základů a co jsme měli doteď bude vzhůru nohama. A to je to, čeho se většina z nás tak bojí (a věř, že se bojí i ty, které po dítěti nesmírně touží).
Bude to dobré, uvidíš