Cimbur,
to perfekcionista "nemusí", protože ví, že se všechno dá udělat ještě líp.
Ale už jsme to tu myslím probíraly několikrát, jde čistě o míru a konkrétní postoje/vyjádření. Dejme tomu když někdo uvaří jídlo - jednomu bude stačit jako ocenění, že to druhej sní a ještě si přidá, druhý potřebuje slyšet "dík, bylo to dobrý" a třetí potřebuje ještě víc "teda ženo, takhle jsem si léta nepošmákl, takhle nevaří ani Pohlreich ani moje maminka".
Zkrátka ten postoj k tomu OCENĚNÍ je individuální.
Nikdo asi nechce, aby na něj druhý dlabal.
Každopádně za sebe říkám, že pro mne je úplně největší ocenění zůstat a být, bez řečí se obejdu.