Ahoj, s prvním dítkem jsem to měla podobně jako ty- najednou jsem nic nemohla, nikam nemohla, moje koníčky šly do kopru, před tím jsem byla svobodná studentka. Deprese jsem neměla, ale náročný to bylo. Syn byl navíc docela ubrečený dítě, ale v jeho 9 měsících se to zlomilo a časem byl pohodový batole. Když mu byly dva roky, otěhotněla jsem plánovaně podruhé. Druhý těhotenství jsem nesla mnohem líp, ačkoli jsem měla větší zápřah. Porod byl kratší a krásnej a v šestinedělí nenastoupila otupělost a únava, ale žila jsem několit týdnů v růžové mlze, kdy jsem měla pocit, že zvládnu naprosto všechno.
Našemu třetímu je 7 měsíců. Někdy toho mám plný zuby, ale nedá se to srovnávat s únavou s prvním- jediným dítětem.
Přeju, ať je druhé mateřství pohodový