Díky moc, malou teda začali rehabilitovat už v nemocnici, ihned po tom, co to její zdravotní stav dovolil, protože se na nožičku nemohla vůbec postavit (neudržela se na ní). Zhruba tak půl roku po tom ještě na rehabilitaci chodila, ale momentálně nikam nechodíme. Synovi přeji, aby se mu to zlepšilo. Vždycky musíte věřit, že dojde ke zlepšení, třeba nám, bezprostředně po té, co to dceři začalo jeden (pro mě nelidský a neohleduplný pan ortoped ke kterému jsem už nikdy s malou nešla) defakto vyštěkl, ať počítám, že do čtyř let bude mít za sebou několik operací a budu ráda, že bude chodit a že kloub se jí v žádném případě sám neobnoví. No a tak jsme začly chodit k jinému ortopedovi, který mi dal naději, že se dcerky zdravotní stav může zlepšit a taky se tak stalo a sám byl li docela překvapený, když zjistil, že se jí kloub začal obnovovat. Dcera zatím nepodstoupila žádnou operaci. Měla jít v 9 letech, ale pan proferor to teď posunul na 11 rok. Tak uvidíme, možná že ani žádnou operaci potřebovat nebude. Držte se, bojujte a neztrácejte naději.