Mmch., etymologie příjmení "Paroubek" je mimořádně zajímavá.

Parobek

(R. J.) je výraz běžný ve vých. Moravě, na Slovensku, rovněž v polštině, v ruštině a j.; čeština slova toho nemá (nehledíc k slovu parob v RK.). Význam »chatrný dělník« (který uvádí také Bartoš, Dial. sl. 282) není původní. Kmenem souvisí jméno parobek se slovy robě (ze stč. plur. robenci také sing. robenec, rovněž pol. arch. robienec n. robionek, rus. rebénok), roba (dívka, žena) a p. Předpona pa- není tu významu peiorativního, zhoršujícího (jako v paklíč, padělek), který je beztoho druhotný, nýbrž významu řadicího, znamenajícího to, co je po něčem (jako v pápeří, pazdeří, pačesy a p.). Má tedy týž význam jako v slově pacholek; jako slovo pacholek (pacholík a p.), utvořené ze slovesa choliti (rus. chóliť = ošetřovati, mazliti se; chóleň = mazánek), znamená pův. toho, kdo je po dítěti, t. j. chlapce už odrostlejšího, jinocha, dial. dosud muže neženatého, tak také parobek znamenalo zprvu asi toho, kdo už přestal býti robětem n. robkem, t. j. syna dospělého, jinocha, mládence (a vůbec neženatého). V tomto významu žije slovo parobek na Slovensku, v polských nářečích (Karłowicz 4, 40), v ruštině (páreň). Význam »dělník, služebník« se vyvinul týmž způsobem jako u slova pacholek n. čeledín (pův. jeden z čeledi, t. j. z rodu) a změna ta souvisí s vývojem rodinných poměrů vůbec. Původ významu »chatrný dělník« tkví pak asi v jiném, pozdějším pojetí předpony pa-, která znamená, jak už shora podotčeno, často něco nepodařeného, nepravého, horšího.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2038