píšeš : "Stekno, kdyby to byl jediný rozpor, klikdně bych řekla, je to ještě dobré."
Myslíš vážně, že tak důležitá věc jakou jistě Boží jméno je malý rozpor? Jak vnímáš modlitbu "Otčenáš", zejména pasáž: "Otče náš,jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno." ...Jaké jméno? Jak ho posvětíš, když ho ani neznáš, nebo hůř, znáš, ale nepoužíváš?!
Jak může být někdo tvým přítelem, tvým Otcem, když jeho jméno nepoužíváš? Tvrdila bys o někom, kdo na tebe volá "slečno, paní, matko tamtěch dětí, ženo tamtoho muže, že je tvůj přítel? Že tě dobře zná? Nebo že tě dokonce má rád, i kdyby to tvrdil? Boží jméno Jehova (JHVH) je v původních Hebrejských spisech použito téměř 7 000 krát. Nelze z toho vyvodit, že Bohu opravdu záleží na tom, abychom jeho jméno nejen znali, ale i používali? Bůh si své jméno vybral sám a význam svého jména také sám vysvětlil ve 2. Mojž. 3:14 "Jsem který jsem..." (ekumenický překlad) Rotherhamův překlad říká: "Stanu se čím chci." Tzn., že Jehova se může stát tím, kým je potřeba, aby splnil svůj záměr. Když někteří překladatelé nahradili Boží jméno různými tituly, dopustili se tím vážné chyby. Přičinili se tak o to, že mnoha lidem Bůh připadá vzdálený a neosobní a Zjevení 22: 18,19 jasně říká jak se k tomu Jehova Bůh staví. Cituju znovu Ekumenický překlad: " Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim něco přidá, tomu přidá Bůh ran popsaných v této knize. A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize."

Dále říkáš: Párkrát mi vnutili ten "skvělý" časopis Strážná věž , trochu bojuju s výrazem VNUTILI. Jak může někdo dopělému člověku vnutit něco co nechce? Zvláště ty mi připadáš, že víš co chceš a víš co pro tebe má hodnotu... Já osobně časopis nevytáhnu dokud nějakou dobu nevedu s někým rozhovor a dokud nevidím, že by se o dané věci chtěl více dozvědět i tak se ho ptám, zda to opravdu chce. My lidem nabízíme informace a je na nich, zda je přijmou nebo ne. Tyto časopisy se tisknou z dobrovolných darů a my jimi nehodláme plýtvat.

...tak jsem si rozebrala texty v něm s texty v jehovistické bibli a s texty v nejehovistické Bibli. Hezky jsem to sepsala a ........ velmi zvláštní je, že jehovisti to znát nechtěli, bránili se to přečíst a porovnat a vůbec mi na to, co se jednoznačně odlišovalo, nedokázali odpovědět... takže ani kvůli tobě nezačnu znovu hledat a podrobně vypisovat, co je zcestné a které věty jsou vynechány, které přidány a které pořádně pozměněny... A tak to mě mrzí. Víš pořád tady píšeš o neuchopitelných rozporech, argumentech, nepíeš nic konkrétního. Nezlob se, ale pokud je dle tebe nějaký rozpor v našem překladu Bible tak jasně patrný, měla bys ho umět vypálit na místě i o půlnoci. Já jsem uvedla jeden veliký rozpor a tím je Boží jméno. Buť prosím konkrétní, protože jinak to co píšeš jsou jen pomluvy. Navíc tady schválně píšu verše z Ekumenického překladu. Jak vidíš já se nebojím citovat z jiné Bible. V období komunismu, kdy jsme byli zakázáni jsme měli k dispozici jen a pouze Ekumenické nebo Kralické překlady. A ač je mám doma používám je sporadicky. Kralickou pro její těžko srozumitelnou češtinu a v Ekumenickém mi vadí nahrazování Božího jména. Ale opravdu s jejich čtením a používáním problém nemám. Ani já ani jiní SJ, které znám.

Možná si ale jeden příklad můžu dovolit napsat.
Jan 13,35 .... "Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým" O takové lásce hovoří Bůh ve svém slově, že ...."zátopy vod ji neuhasí a řeky nikdy neodplaví" a také "ať se děje cokoliv,.... láska nikdy nezanikne." (Kor 13,7-8)
Jak je to s láskou u Svědků? Chovají snad k sobě navzájem lásku? Takovou, o které se v Bibli píše? Pravá láska vychází ze srdce člověka (Lk 6,45), kdežto poslušnost z vnějšího donucení. Má snad organizace Svědků tento podstatný znak? Vštěpuje svým členům lásku, která je tak silná, že zůstane opravdová i v obtížných dobách? Ano je to tak. Zkušenosti ukazují, že SJ v těžkých dobách nacismu, v období komunismu si velmi pomáhali a nasazovali za sebe životy. Já ale budu mluvit sama za sebe jestli můžu. Osobně vnímám naše společenství jako plné lásky a ochoty pomáhat. Před třemi lety mi málem zemřel otec. (Prasklo mu slepé střevo a dr. na to přišli za 5 minut dvanáct) Moje matka není SJ (sama před lety z organizasce SJ vystoupila). Zažila jsem tehdy obrovskou pomoc a podporu všech z našeho společenství: Telefony, sms, nabídky finanční podpory, návštěvy u mého otce, vyhledávání dalších odborníků, nabídka pomoci nám i mé mamce s odvozem, úklidem. Před rokem měla naše dcerka vážný úraz páteře. Dr. na to také přišli až po měsíci, neudělali potřebná vyšetření a ona měsíc chodila s límcem na krku a přitom měla vykloubenou C1 a C2 a utržený vaz, hrozilo celou dobu, že ochrne od krku dolů a my to netušili. Během pár dní, kdy se odhalil její skutečný stav jsme museli řešit operaci (velmi rizikovou), péči o další tři děti, z toho syn je postižený a v tom období měl silnou tikovou ataku a měnily se mu léky, takže skoro nespal, nezvládal školu, k tomu další dvě děti 8 a 4 roky. Opět jsme zažili silnou vlnu solidarity a pomoci jakou ještě nikdy. Ať už psali sms, maily, volali, nabízeli hlídání dalších dětí, odvoz do nemocnice, shánění dalších odborníků, případně finance na úhradu nadstandartní péče, zajímali se i o dcerku, psali ji dopisy, posílali dárky, navštěvovali ji ... Nevím jestli je někdo nutil. A těch případů je spousta. Nedávno nás prosili jedni rodiče z druhé strany republiky o finanční pomoc. Jejich roční dceruška měla nádor na játrech a byla nutná operace. Zde ji nikdo nebyl ochoten provézt a tak bylo nutné uhradit operaci v Německu. Sami si vzali půjčku, něco půjčila blízká rodina. Bylo potřeba vybrat cca 80 000. Vybralo se něco přes 300 000Kč. Nikdo nás, alespoň mě a manžela nenutil. Dali jsme ty peníze, protože jsme také rodiče a vnímali jsme tu bolest a úzkost.

Nebo je to jen uložená poslušnost, která se mění podle příkazu představených? Jakých představených? Myslím, že skutečnosti mluví samy za sebe. I tady tě prosím, uveď alespoň jednu skutečnost.
A proto můžu i napsat, co řekla jedna bývalá Svědkyně....... pokud chce někdo společenství svědků opustit, je vydán zákaz a ten je bez odmluvy okamžitě splněn. Rázem vás nikdo nezná, vaši přátelé vám neodpoví na pozdrav, raději přejdou na druhý chodník, aby vás nemuseli potkat. Ten příkaz, který jak ty říkáš vydávají naši představení, je opět čerpán z Božího slova. Viz. např. 1. Kor. 5:11 Ale toto téma samo o sobě je velmi obšírné a rozhodně není pravda, že někdo kolpýtne, udělá chybu, my ho napráskáme, je vyloučen a už o něj pes nezakopne. Než je někdo vyloučen z naší organizace, předchází tomu pečlivé zkoumání, rozhovory 2. Tim. 4:1,2 ; Jakub 5:15; Juda 21-23 apod. dokonce se může odvolat ... jak říkám je to nadlouho a vůbec to není tak jak to tady prezentuješ ty.A ano přestaneme se s tímto člověkem společensky stýkat. Matouš 18:17 Toto opatření je nastaveno pro to, aby nebylo nějakým nesprávným jednáním poškozeno Boží jméno. Ale pokud onen doytčný člověk potřebuje pomoc je mu poskytnuta, Viz příklad mé matky, která už není SJ. A cituješ tady bývalé SJ. Asi je naivní očekávat, že by na SJ pěla chválu, když odešla nebo byla vyloučena.

K organizaci patří udavačství, Svědkové jsou neustále k něčemu pobízeni, všichni se bojí. Jejich láska vůči vám může vydržet jen potud, pokud to dovolí směrnice vedoucích starších. Toto není pravda. Já jsem SJ již velmi dlouho a nic takového jsem nezažila.
A jiný odejivší Svěděk řekl, že si všichni hráli na lásku, byli radostní, nadšení, rozjásaní..... i když jim ostatní pili krev. Bylo to prostě dáno jako instrukce. Tady si trochu protiřečíš, ne? Nejdřív nemáme lásku a pak ji máme zase moc? My si přece nemáme na nic hrát. Máme jak jsi správně citovala milovat všechny jako sám sebe. Máme dokonce milovat své nepřátele. Kdo je ochoten radeji zemřít nebo jít do vězení než aby zabil člověka jiného vyznání? Ve válkách běžně vraždí katolík katolíka, muslim muslima a dále! Pátrej trochu v minulosti i současnosti a odpověď najdeš.
Že mi někdy někteří jdou na nervy a já je musím milovat? Jsme přece všichni nedokonalí a chybujeme. Každý z nás jsme jedinečný a nemusím si nutně s každým rozumět a mít ho za blízkého přítele. Nikdo mě nikdy nenutil, abych si nuceně na něco hrála. K některým mám blízký vztah, protože máme podobné zájmy, podobné starosti, protože si sedíme naší náturou a k někomu ne. Někdo mě může svým chováním dráždit a vadit mi. Nemusím souhlasit s jeho způs. života, způsobem jak vychovává své děti, jak se staví k problémům, ale! V těchto případech se řídím radou z 1. Petra 4: 8 ..."Láska přikrývá množství hříchů." Matouš 22: 37-39 A taky si uvědomuji, že i já můžu někomu vadit a můžu někoho dráždit a jsem ráda, že on mi to neustále nepředhazuje a necítí ke mně zášť.
Je to tedy zvláštní láska mezi Svědky, ve které je slepá poslušnost a strach. - Víš zášť cítím z tvých příspěvků, protože neustále napadáš a předhazuješ něco co jsi někde slyšela od dvou lidí a nemáš to ověřeno, to co říkáš, že máš ověřeno už nechceš dohledávat... Rozhodně nechci tvrdit, že SJ jsou dokonalí, bezchybní lidé. To ne. Ale když si porovnám jiná náboženství (kamarádím s muslimkou, mám známé adventisty, katolíky i ateisty) mluvívám s budhisty i satanisty... nikdo neumí vysvětlit Bibli jako SJ. A nikdo mi nikdy nenabídl nic nlepšího. Když jsem byla na mezinárodním sjezdu v Praze asi před 7-mi lety tam byl ten rozdíl mezi ostatními náboženstvími obrovský. To, že sedím na stadionu s desetitisíci pro mě cizími lidmi, kteří se se mnou bez probmémů dají do řeči ať jsou jakékoli národnosti, pomůžou, když vidí, že mi něco upadlo, uvolní mi místo k sezení, protože mám v náručí malé dítě, nemusím se bát, že mi někdo ukrade věci, že ublíží mým dětem... tam je vidět, že ta láska je od srdce a dobrovolná.

Existuje také jedna oficiální studijní publikace, která dokonce dostala ocenění. Znáš aspoň její název?.
V ní se píše, že představitelé organizace prosili Boha, aby přišel ten strašný den Boží pomsty na jejich nepřátele. Tento den pomsty pak Svědkové přivítají s velkým jásotem. Takové věci podle představ Svědků přijdou na ty, kdo za svého života odmítli přijmout jejich zmatené učení - muže, ženy, děti i právě narozená nemluvňátka. A Svědkové se na to těší? Věru je to divně naplněné slovo Boží a přináší opravdu divně páchnoucí "ovoce". A jak vysvětluješ např. Zjevení 11:18? Žalm 37: 9-11? Odkud bereš infomrace, že se těšíme až budou lidé zničeni? Proč myslíš, že se po celé zemi koná dílo, že se snažíme oslovit všechny lidi? Plníme příkaz Ježíše Krista z Matouše 24:14 , Matouše 28:19,20 A protože víme, že Bůh nechce, aby lidé byli zničeni, vybízí všechny, aby změnli svůj postoj. Izajáš 1:18 Představ si, že se nějakým způsobem dozvíš, že se má zřítit dům ve kterém žiješ. Utečeš nebo varuješ všechny sousedy? Věřím, že uděláš vše, aby jsi zachránila co nejvíc životů. Ale když ti někdo neuvěří, vysměje se ti, pošle tě do prčic, znamená to, že budeš pak s nadšením čekat až ten dům spadne a on v těch troskách zahyne? Přemýšlej o tom co píšeš, prosím.
A rozhodně nepřísluší ani mně ani tobě ani jiným SJ a ostatním lidem posuzovat kdo bude nebo nebude zachráněn. A nikdy jsem z pusy nevypustila, že někdo bude zničen na to nemám právo. My lidem oznamujeme DOBROU ZPRÁVU, informujeme lidi, že Bůh brzy zasáhne do lidských záležitostí, ukončí špatné vlády a nastolí tu jedinou Daniel 2:44 to jak s touto informací naloží je jejich věc, ale nikdy, nikdy nemůžu tvrdit, že se těším na to až někdo bude zahuben! A věřím tomu, že Bůh je schopen zkoumat srdce druhých lidí a tak nikdy nezahubí nikoho, kdo je dobrý!
Doufám, že jsem alespoň trochu uspokojivě odpověděla na tvé poznámky. Pokud objevíěš nějako konkrétní myšlenku, která podle tebe není Biblická a SJ ji věří, ráda si ji přečtu a popřemýšlím nad ní.