Deti, 4,5 roku, koukaji jen na DVD. TV zrusily samy davno - nebavily je reklamy a zridkakdy narazily na porad, ktery se jim libil. Myslim, ze dodnes nechapou, proc programy nezacinaji, kdyz zrovna maji chut se na ne divat. TV je tedy out, zastaraly kram.

Maji vlastni zasobu filmu, na nez koukaji, ale jinak to z duvodu jejich neTV-vkusu ani nejde. Posledni film, z nehoz jsou uplne na vetvi, je z roku 1939 a vetsinou je bavi produkce z 50.let (samozrejme, ze je berou i nejnovejsi pixarovky).

Sice dobry film uznavam, ale i tak maji vetsinu filmu ve svem druhem jazyce, cili prostrednictvim cuceni udrzuji i svou druhou kulturu. Ale blbe se to shani.

Ad pocit vyrazeni z kolektivu - nemaji (tedy zatim), protoze si jsou vedomy, ze "na neco koukaji", zatimco ostatni deti zase vedi, ze ty moje jsou "necim jine" a berou je takove, jake jsou, bavi je to.