Žženo, potom mluvíme o tom stejném resp. myslíme to stejně. U nás to funguje tak, že když nám přeroste TV přes hlavu, tak mají děti TV absťák. Prostě na TV nekoukají tak dlouho dokud znovu neobjeví, co vše se dá dělat bez TV. To stejné máme doma s mňamkama - ve chvíli, kdy začne jedna či druhá pořád kňourat a otravovat o ňaminku a že je ovoce fuj... tak prostě holt doma mňamky nebudou a ono to funguje i přesto, že třeba naše starší se k nim dostane ve škole - nicméně doma nedostane, doma ví, že si sama jen tak vzít nesmí.
Já nesoudím Tebe, jak máš či nemáš ňamky zvládnuté- u nás to nejde, protože to, že já ňamky nechci je čistě můj problém a nemůžu je brát manželovi a třeba i návštěvám, které občas přijdou neohlášené, jen proto, že já se sama neumím ukočírovat Znovu píšu nesoudím Tebe ani nikoho jiného.