Přidat odpověď
Ještě bych raději upřesnil: měl jsem na mysli hlavně situace, ve kterých je násilí - tedy násilím vyškubnutá hračka, bouchání, strkání apod., plus cizí věci se nesmějí půjčovat bez dovolení (tedy ty, které někomu konkrétnímu patří; ale pokud si někdo pozve kamaráda domů, měl by sám nějak vymezit hranice, tj. jestli si kamarád smí hrát se vším, co najde, nebo jestli na něco sahat nemá).
Řešit násilí, byť drobné, na čtyřleté dítě není, pokud ho nechceme otrkat ve stejném stylu - ale pak se akorát naučí, že násilí se netoleruje slabším, ale vůči slabším ano. Samozřejmě by se dítě mělo naučit bránit i fyzicky, ale ne ve čtyřech.
V tomhle věku by měl zasáhnout někdo starší - rodič, vychovatelka, nebo i starší rozumné dítě. Děti se samozřejmě musí naučit vést a řešit vzájemné spory, takže o nějaké dohadování rodičů, kdy kdo z dětí bude mít jaký kyblíček, mi fakt nešlo. Dítě si takové situace musí "osahat", aby se naučilo dohodnout, bránit svůj zájem i chápat cizí.
Předchozí