Přidat odpověď
To máš těžký Iviku, každý má hranice někde jinde. Něco jinýho je "pošťuchování", i když to někdy vede k pláči, tam podle mě není potřeba nijak zasahovat, stejně jako nezasahuju do "konfliktu" jestli někdo někomu vzal na pískovišti lopatku.
Zasáhla bych v případě vyloženě agresivního útoku, například kdyby dceři někdo dal facku, nebo ji brutálně tahal za vlasy, kdyby ji někdo shodil na zem a podobně. To bez debaty.
Ale jak to mám nastavený já, nemusí to mít ostatní. Některý matky dovedou řešit "spory" mezi dětma na pískovišti s takovou razancí, jakoby by vypukla třetí světová. dokážou debatovat hodinu nad tím, kdo komu má pučit kyblík, což mi přijde ujetý, děcka nemůžou říct ani ťuk, předem mají určený do jakýho rohu pískoviště mají jít, co mají říkat, co mají a nemají půjčovat, aby náhodou "k něčemu nedošlo". A pak máš matky, který nechají malý grázly, aby házeli ostatním písek do obličeje, a kopali je do holení, a ještě se tomu smějou.
Lidi sou různí, a každý si musí tu svou cestu prostě najít sám.
Předchozí