Já jsem velmi alergická na bezpráví, takže pokud se má dcera chová špatně ke druhým dětem, vždy ji zarazím a vysvětlím, proč to nemá dělat.
V poslední době ale začínám být hodně naštvaná na některé matky ze školky, kam chodíme. Tyto jsou klidně schopny bez reakce přihlížet, jak se jejich děti posmívají druhým, berou jim věci, atd.
Jak mám dceři vysvětlit v jejím věku (4 roky), že ona se ke druhým špatně chovat nesmí, zatímco některé děti se k ní špatně chovat můžou - nikdo je neokřikne. Je mi hloupé vychovávat cizí děti v přítomnosti jejich matek... Dalším aspektem je fakt, že ty neokřikávané děti jsou pak čím dál agresivnější k mé dceři, která se neumí bránit. Někdy začne plakat, za což bych vraždila - vždyť ty malé "potvory" z toho mají o to větší legraci, někdy je začne plácat rukou - a to se ve mně všechno příčí, když jí to nedovolím dělat, neboť by si to v podstatě zasloužily.
Jak to řešíte vy? Patříte k zastáncům "do dětských konfliktů se nevměšuji", nebo "oko za oko, zub za zub", případně maté nějaké rozumné řešení? (Ta dvě uvedená já osobně za rozumná nepovažuji.)