Jen ještě dodám, psychiatrie, jiné oddělení. Pacientka, oběť domácího násilí, dobitá, zničená, psychicky zhroucená. Prosila nás, ať k ní dotyčného násilníka nepouštíme, hrozně se ho bojí, ale taky se hrozně bojí o nás, protože když ho nebudeme chtít k ní pustit (otevřené oddělení), určitě někomu z nás ublíží, zbije, něco udělá.
Přišel týpek, domáhal se kontaktu se svou partnerkou, protože on na to má právo. Řekla jsem mu ať opustí oddělení. Začal řvát. Stoupla jsem si proti němu, sdělila mu, že do minuty je tu ochranka a do deseti minut policie a pak začne teprve tanec. Zmlknul v půlce slova, schoulil se, otočil se na podpatku a už jsme ho neviděli... statečnost sama....