Červený panáček je výborný, dětem se moc líbil, ale četlo se vždycky několik pokračování najednou.

Co jsem kdy jinak držel v ruce knížek typu 365 pohádek, byly to minutovky, navíc tak jednoduché nebo zjednodušené, až to celý shazovalo vlastní smysl čtení pohádek - navození atmosféry, zaujetí příběhem, rozšiřování slovní zásoby atd. Podle mne je lepší číst prostě nějakou knihu pohádek bez takového kalendářního plánu, když se dočte, vezme se další. Někdy je víc času, jindy míň, některá je delší, některá kratší, někdy se proto přečte jedna, jindy víc, někdy se čte nějaká znova...

Pokud je cílem přečíst každý den něco kratšího, zhruba stejně dlouhého, pak doporučuju bajky, ale o žádné typu 365 večerů nevím.