Taky jsem to kdysi zvládla bez právníka, i když mne chtěl soud tvrdě oškubat. U nás to bylo tak, že polovina domu byla moje (dědictví po rodičích), druhou polovinu jsme kupovali s ex od mého bráchy, ale na úvěr, protože tehdy hypotéky ještě nebyly (rozvod byl v r. 1989). Soud mi při vyrovnání SJM nařídil, že mám exovi jeho 1/4 domu zaplatit, přestože jsem ji platila bráchovi. Nějaká koupě na splátky soud v té době srdečně nezajímala. Takže bych 1/2 domku vlastně platila 2x, jednou bráchovi, podruhé exovi. Naštěstí ex měl ze soudů bobky, tak jsem to riskla a nedala mu nic, vždyť jsem to platila bráchovi, ex za to nedal ani korunu. No, a jeho odpovědí bylo, že mi odmítal platit výživné na dítě, ale tam jsem musela použít exekutora. Pak to na mne zkoušel u soudu, že prý jsme uzavřeli dohodu, že mi na dítě nic platit nemá, že jsme se vyrovnali domem, ale já jsem se na soudce usmála s tím, že pokud jsme uzavřeli nějakou dohodu, tak ať ex soudu dohodu předloží, já nic nemám a o žádné dohodě nevím. Takže ex i soudce museli sklapnout a pak už jsem výživné získávala jenom exekucemi.