náš aspík 8,5letý taky někdy takhle reaguje, záleží jak moc se těší...taky ztropí divadlo, třeba den předem říkáme že půjdeme do aquaparku a druhý den leje nebo se ochladí a nejde se..tak taky brečí a nadává že jsme zlí rodiče, nemá nás rád, uteče na Slovensko..atd atd..myslím že v tu chvíli nemá cenu do něj mluvit protože on stejně neposlouchá ale mele si svoje tak vetšinou počkám až se uklidní a pak o tom mluvíme, většinou to pobere a domluvíme se na jiném programu který má rád..ted třeba venku svítí sluníčko ale je tam kolem -3stupnů a došel že chce jít na skate..on vidí že svítí sluníčko a tím pádem je jako teplo
..
Ve škole afekty řeší tak že syn odchází do sborovny(malá soukromá logo škola, sborovna je vedle třídy) tam si lehne a ponadává si, přijde do třídy až se uklidní a omluví se že se naštval..(tohle se dlouho s paní učitelkou učil)..taky se učitelka snaží afektům předcházet, ona už pozná kdy to dojde, zná ty situace, ale ne vždy to jde..není ve třídě sám. O problému taky nemluví hned jak je v afektu ale rozebírají ho až se uklidní tak aby vše slyšel a nemlel si jen svoje..Takhle poslouchá a pochopí proč k situaci došlo..má to tak i v IVP.