Žluťásku, ty i Delete píšete z nedostatku osobní zkušenosti (a možná představivosti) nesmysly v tomto ohledu.
Proč to třeba mě kroutí všemi svaly v těle, je to, že i vy máte děti. A i vy jste jím něčím povinovány, například tím, že nebudou vystaveny alkoholismu vašeho partnera...
Alkoholik, kterej to vezme vážně a abstinuje a vydrží abstinovat, je jinej případ, o tom tu myslím nikdo nemluví. Alkoholik pijící, padající do toho stále znovu, ani nemusí mlátit manželku, aby se s ním nedalo žít. Ostatně, už v definici alkoholismu jako diagnózy jsou ty následky zahrnuty - člověk, který jen pije víc než ostatní, ale po všech stránkách perfektně funguje, není alkoholik, ale piják.
Já se setkávám ve své práci i s těma hrdinkama, které těch 30 let žily s aktivním pijícím chronickým alkoholikem. A pokud se neuchlastal dřív, tak teď, tak jak to píše Persepolis, kolem té sedmdesátky už nemá tu šťávu.
Bez výjimky jsou ty ženy naprosto zničené životem, už neschopné cítit radost či naději, trvalo to příliš dlouho a bylo to příliš kruté.
A bez výjimky děti z těch rodin jsou poznamenané a nesou si to s sebou.