Ahoj,
příspěvky jsem četla jen letmo, ale je to téma, ke kterému mám trošku co napsat...
Dcerka taky nechtěla zaboha na záchod, nočník - kakání prostě stres, jen plína. Zkrátka zvyk, který by jí nočník či záchod jen rozhodil. Do školky jsme ji chtěli poslat jen s tím, že tohle bude mít zvládnuté... Takže jsme se po všech mírných procedurách (odměny, vysvětlování, zdobení záchůdku... ) odhodlali k horší variantě. Věděli jsme, že nastane zácpa, tudíž vybaveni čípkem s glycerinem jsme se jali dcerku násilím nutit vytlačit bobek do nočníku. Povedlo se za řevu, ale přece. Náledovala odměna, chválení. Na další kakání jsme šli opět stejně, bylo to podobné, jen vydržet. Bylo nám všelijak, když jsme dcerku nutili na nočníku sedět (prostě silou), ale vydrželi jsme a potřetí už to šlo celkem samo. Dítě se dobrovolně zaběhnutého kadění do plíny nevzdá. Je to jako když dospělému vezmete záchod a nutíte ho najednou k něčemu jinému(zhruba). Je to naše zkušenost a nevzpomínám na to ráda. Myslím ale, že někdy je lepší vymyslet třeba trošku drastickou metodu, které vy sami věříte, než jít bezradně k psychologovi. (nic proti nim, třeba taky někdy využiji)