Pekne odpoledne, meli jsme taky takovy problem. Plenku jsme prestali mit na curani tak v 2,5 letech ale kakani jedine plenka, nocnicek ani omylem. Rekla bych, ze to bylo a myslim, ze i u vas psychicke. Syn jednou kakal a mel to s krvi - prasklinky jak kakal a zasekl se, ze ne. Takze jsme pak resili i zacpy. Nastesti ne takove, co tu pisi maminky a jednu i znam, ze skoncili na pohotovosti v horsim pripade v nemocnici na klystiru. Zkousela jsem to pomalu, ze na nocnicek, kdyz chtel kakat (jo a u nas to bylo jeste tak, ze jsem s nim v mistnosti musela byt sama, potreboval na to klid). Ze zacatku to bylo s placem. Myslim si, ze se prave bal, ze to bude bolet, ze to mel spojene s tim nocnickem. Jeden cas musel uzivat i Lactulosu a pit svestkove stavy, abysme se vubec vykakali.
Dle meho je to psychicke a chce to cas. Kdyz pisete, ze se za to stydi, ze sam vi, ze by mel jit na zachod.O to vic bych ho nicim nezrazovala (vynadat, nebo dat na zadek, to je fakt reseni... me tohle vzdy vytoci. Nejsem proti dat na zadek, nekdy je to pomalu jedine reseni (kdyz deti zlobi, neposlouchaji), ale resit tim vse, jen, ze si tim mamca ulevi...)
Jestli mohu poradit, dle sve zkusenosti. Vydrzet, povidat si o tom, zkousela jsem i darecky. Vykakal se na nocnicek, bylo videt, ze se premaha, ale slo to, tak darek. Porad lepsi vidina, ze za to neco bude pekneho, kdyz to pujde, nez vedet, ze to nejde a jeste bude zle.
Drzim palce, vam i synovi