Ahoj. Nam se to tahlo dlouho. Kvartalni alkoholik. Postupne cca jednou za dva tri mesice nekolikatydenni stav, kdy jen lezel v posteli, nejedl, pil.
Byli jsme v Bohnicich, ale klasika - nemame misto, nutno se dva mesice (nebo jeden?) kazdy tyden hlasit. To neproslo - nemam problem, nepotrebuju.
Pak jsme dlouho nevedeli kudy, taky jsem si prala, aby prosla nejaka agrese a bylo to na policajty. Pak jsme se jednou (za dalsi rok) sli poradit do krizoveho centra, kde shodou okolnosti pristi den ordinovala i vedouci lekarka z Bohnic. Prisli jsme za ni, prosly i slova o sebevrazde (nevim, jak moc silne myslene, kazdopadne to stacilo),lekarka asi i videla hloubku problemu, jinak celkem slusnou rodinu, male dite... proste tam zavolala, ze za chvili maji prijmout pacienta na "preruseni snury" a ja jela hned. Dokonce tak hned, ze jsem osobni veci vezla az druhou varkou, na otocku pres celou Prahu, a modlila se, aby souhlas trval a cele to zase nevysumelo.
Chapu svobodu jedince, chapu strach nemocnic z dalsich popotahovacek, chapu dokonce, ze nasilne prijmuti nemusi mit takovy efekt jako dobrovolne, ale ta cesta je peklo. Drzim palce.