Kdyby měla možnost, zkusila bych nějakou stáž, zejména pokud už má děti odrostlé. Zůstat v oboru, zvýšit si kvalifikaci, být klidně i ve výuce třeba jako pomocník (v zahraničí poměrně běžné, alespoň co vím, třeba v severských zemích), ale přitom si odpočinout od té přímé odpovědnosti.
Akorát je problém, že člověk se musí domluvit alespoň anglicky .

Jinak asi opravdu vyhledat odborníka na syndrom vyhoření, který si někteří pletou s nevážením si vlastní práce a nenávistí k dětem (nebo k pacientům u zdravotníků)....