Mně nejvíc vadí právě ten obvoďák s plnou čekárnou chrchlajících. Naše starší je u doktorů úplně v pohodě. Když náhodou musela být u nějakých zákroků, tak jsme si dlouho předem povídali o tom, co se bude dít - i když to byla nějaká drobnost. Jednou jí doktorka pro uklidnění nabídla, že by mi mohla píchnout injekci a pak musela hooodně dlouho vysvětlovat, proč to vlastě nejde. V minulosti se mi párkrát podařilo udat dítě kamarádce na hlídání na písek k jejímu dítěti, to bylo dobré řešení, ale teď bydlíme každá jinde.