"Ale ve svém okolí spíš vidím babičky, který suplují rodiče a bojí se ohradit a rezignují na svůj vlastní život, protože přece jsou babičky."

Přiznám se, že takovou babičku neznám ve svém okolí ani jednu, já mám typicky samé kamarádky bez možnosti zázemí babiček nebo s naprosto výjimečným zázemím babiček.
Jestli jsi o těch půlročních intervalech mluvila s dlouhodobějšími pobyty dětí, tak stahuji, co jsem psala o "nenormálnosti" tvých plánů, to je něco jiného než občasné pohlídání na pár hodin. A samozřejmě vždycky záleží i na vzdálenostech.

U nás nastal paradox. Moje starší dcera je nejčastěji "hlídání" matkou mého švagra (tj. žádná příbuznost) a není to z mé iniciativy, ale čistě z její. Obě se na to strašlivě těší a užívají si to. Myslím, že pro mou dceru to bude navždy babička číslo 1.