Já doporučuji obrátit se na dozorujícího státního zástupce. S tím pak celou situaci podrobně probrat.

Určitě by takový rozhovor, jaký proběhl, nemohl být uznán jako výslech svědka. To neznamená, že by nemohl být uznán jako tzv. jiný důkaz (TŘ říká, že jako důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci). Jen výslech svědka musí nutně být proveden v přípravném řízení řádně protokolárně (nejlíp nejen za účasti policie ale i soudce).

Tzn., že nebudou-li v "důkazní nouzi", mohou jako důkazy použít např. právě videonahrávku toho prvního rozhovoru s dítětem, svědeckou výpověď tebe jako rodiče - vypovídala bys sice "zprostředkované informace" - tj. co ti dítě řeklo, že se mu stalo..., výpověď pracovníků krizového centra (to jsou ale také jen " zprostředkované informace"). Potom by výpověď dítěte nemuseli jako výpověď svědka vyžaadovat, ale to je případ od případu. Jestli budou v "důkazní nouzi", tak ji budou chtít určitě, pak je opravdu ale lepší domluvit se s dozorujícím státním zástupcem, že chceš, aby to bylo opravdu naposledy a šetrně a domluvit se s ním tedy na podmínkách (psycholog, prostředí), příp. aby zajistil právě účast i soudce (neodkladné a neopakovatelné úkony). Pak máš max. jistotu, že už nikdy později nebude nutné výslech opakovat.

§ 102
(1) Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než čtrnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Může-li to přispět k správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.
(2) V dalším řízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných případech. V řízení před soudem je možno na podkladě rozhodnutí soudu provést důkaz přečtením protokolu i bez podmínek uvedených v § 211 odst. 1 a 2. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne k správnosti a úplnosti zápisu, k způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i k způsobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala.

§158 TŘ
Podle §158 a jako svědka vyslechne i osobu mladší čtrnácti let a osobu, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti.
§ 158a
Je-li při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a zjišťování jeho pachatele třeba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon spočívající ve výslechu svědka nebo v rekognici, provede se na návrh státního zástupce takový úkon za účasti soudce; soudce v takovém případě odpovídá za zákonnost provedení úkonu a k tomu cíli může do průběhu úkonu zasahovat. Soudci však nepřísluší přezkoumávat závěr státního zástupce o tom, že úkon je podle zákona neodkladný nebo neopakovatelný.