Radu nemám, jen soucit a ujištění, že v tom nejsi sama.
Jak se mění počasí a můj hormonální cyklus, ozývá se mi jizva na příslušném místě úplně stejně. Nebo třeba delší jízda na kole, to je také lahůdka ...
Nedělám s tím už nic, jen proklínám svou blbost, neinformovanost a duchanepřítomnost při tom porodu, že jsem se nástřihu nebránila.
Mám to tak skoro dvanáct let, už ani nečekám, že to někdy přejde.