Přidat odpověď
Arsielo, psala jsem, cituji ""ve skleníku", z tohoto pohledu".
Na dítě neřvu, nemlátím ho, nevysmívám se mu a nevystavuji ho ponížení ani jeho věku a schopnostem neadekvátním situacím a zodpovědnostem, "abych ho otužila".
Nejsem magor. "Otužuji" pouze pozvolnou, přiměřenou formou, s tím, že průběžně jsem mu kdykoliv v případě potřeby nápomocna radou nebo pomocí, v případě zájmu vyslechnu, na požádání problém spolu rozebereme, nevysmívám se jeho pocitům a potřebám ani neúspěchům, povzbuzuji ho, chválím...to jsem měla na mysli tím "skleníkem".
Předchozí