Já jsem byla jako dítě vystavena setrvalému stresu (psychické a fyzické násilí v rodině aj.) a vedlo to u mě k absolutní neschopnosti se se stresem vyrovnat. Jsem přecitlivělá, svého času jsem se dvakrát denně hodlala stresu zbavit sebevraždou apod.
Moje dítě je od mala "ve skleníku", z tohoto pohledu, a má kuráž, je asertivní, ničeho se nebojí, dokáže se o sebe postarat, postaví se i za druhé, nic pro něj není dostatečná překážka, zároveň nehazarduje, prostě ideální stav.
Takže o "citovém otužování" si myslím svoje - naopak, dáme-li dítěti pocit bezpečí a opory v rodině, nebude se tolik bát do "zlého světa".