Jehovista byla moje máma, teta, brácha i já. Já po dvouch letech vystoupila - jejich pravidla se neslučovala s mýma. Přemlouvali mě jenom chvilku, že by nějak bránili, nebo nutili mámu ať se s námi nebaví jsem nepozorovala.
Jejich víra v něčem není úplně špatná - třeba modlářství, což souhlasím. K víře není potřeba ani kostel, ani sochy.
Když byla máma nemocná, tak za ní chodili do poslední chvíle a fakt jí byli oporou - nevím o tom,že by na ně cokoliv přepisovala a nebyl by to problém. Ke konci už byla hodně ovlivnitelná..
Mimo jiné - vlastně mám i 2 kamarádky. S tou první se nestýkám - tedy ona sama přestala, ta druhá úplně normální. Vánoce neslaví, nicméně oni dávají dárky celý rok, tudíž její úhel pohledu chápu..