S tím společným modlením jsem to dlouho taky tak měla, ale pak jsem si uvědomila, že přece Kristus řekl, že kde jsou dva nebo tři v Jeho jménu, tak On je uprostřed nich... Léta jsem měla pocit, že mě třeba při modlitbách a jejich prožívání a "položení se" do nich budou ostatní modlící se lidé rušit, také jsem se jakoby styděla za tak intimní odhalení svého nitra před ostatními... Ale pak jsem zjistila, že jde jen o můj jakýsi "předsudkový" postoj a návyky... Společné prožívání víry je nádherné, když to lidé myslí upřímně, a přináší to radost a sílu...