Moc zajimava diskuze. Jsem take clovek, ktery v neco veri, ale nemuze si ujednotit v co.
Ted ale z druhe strany. Zijeme v zahranici, deti jsou v international school a muj syn [4.tr.] probiral minuly rok ve skole otazky viry a nabozenstvi. Bylo mi az skoro lito, ze je jediny, kdo ve tride v nic neveri a ze ja mu v teto otazce nemam moc co rict. Vyrostla jsem za komunismu, jsem nabozensky tolerantni, ale de facto neznam rozdily v nabozenskych smerech. [nemyslim, ze nevim, ze jedni maji Boha, jini Alaha, dalsi Budhu, ale cim se vyrazne odlisuji treba evangelici od katoliku, to fakt nevim]. Muj manzel je zaryty ateista a presel to slovy, ze vira je davno prekonana vec a rozumny clovek veri sam sobe, nabozenstvi a s nim spojena netolerance vyvolava pouze konflikty. Nakonec se syn s touto myslenkou identifikoval, coz asi neni idealni.
Dosel k zaveru, ze jsme ze zeme s krestanskou tradici [Vanoce a Velikonoce, ktere je dobre slavit hlavne z materialnich duvodu] a nabozenstvi je diky nasi komunisticke historii prekonano. Ale je to tak?