Přidat odpověď
a ještě mmch, mám známou (kamarádky nejsme) - té zase pomohla operace, teď jsme se viděly po 5-ti letech.
Vypadá báječně, živá, zdravá ženská, pod lékařskou kontrolou, tak, aby to neznělo všechno tak beznadějně.
Ale zase jsem byla srab, posíláme si narozeninové, vánoční či jinak sváteční SMS-ky, ale NIKDY JSEM nezavolala jen s otázkou jak jí je.
Snad mne omlouvá to, že nejsme kamarádky, ale upřímně? Bála jsem se... ne o sebe, o ni tak nějak taky. Něco jako ženská soudržnost. Tudíž z toho, že je v pohodě mám OHROMNOU RADOST.
A dost by mne trápilo, kdyby nebyla. Protože to jsou prostě ženy v mém věku, či podobném mému a to není, že se mne to netýká, to je prostě pravděpodobně podobný malér. Může se to dít i mně.
Předchozí