Kuli,

souhlasím s tím, že pokud je někdo v těžké depresi, pak slova "musíš se vzmužit" jistě jsou jako volání do lesa... Pak je to ale na odbornou pomoc, protože i pouhá sounáležitost může deprese jen prohlubovat.

Každý z nás je jiný a na každého platí něco jiného. Já jen píši, co napadá mne, co třeba vím, že právě mě nakoplo.
Třeba pro mě by bylo děsně utápějící sházet se s lidmi, kteří mají podobnou diagnózu jako já, aniž jsou pozitivně naladěni. Naopak velmi důležité, pro mne bylo, odříznout se od toho jako "problému" a žít normální život, prostě někdo má celý život hypertenzi a já mám aktuálně nějakou zdravotní komplikaci, ale prostě jsem si v tu chvíli nemohla připustit, že bych snad mohla umřít!!! Žila jsem normální život a nikdo z okolí (vyjma nejbližších, kteří věděli), neměli tušení, že se něco děje.

Ale chápu, že tohle má každý jinak. Spíš jen mne napadlo, že prvotní šok ze sdělené diagnózy by již dotyčná měla mít za sebou, pokud je to od ledna. Nyní je opravdu nejvyšší čas začít BOJOVAT... A myslím si, že pokud je to autorčina velmi blízká kamarádka, tak jí může pomoci nasměrovat někam, čeho se dotyčná chytne - a paradoxně to vůbec NEMUSÍ být okolí stejně nemocných lidí.