Antheo, co mě k tomu vedlo? Strach o vlastní život
Navíc díky léku jsem se mohla v terapii dostat dál než bez nich - vlastní úzkost mě tam totiž nepustila... Dlouho jsme s psychiatričkou řešily, zda nasadit nebo ne, nasadily jsme a pomohlo to... Kostivec už začal vypadávat ze skříně...

Jinak teda nemůžu říct, že jsem byla po lékách nějak utlumená nebo bez emocí, to vůbec ne, byla jsem kidnější, nebyla jsem takový plašan, neměla jsem zapotřebí vztekat se kvůli každé kravině, ale přitom jsem si u filmu bezproblému poplakala apod. Stejně tak jsem neměla problém naslouchat vlastní intuici ani jinak mě to neomezovalo v případné vlastní tvorbě. Jako by se mi tolik nedralo navenek moje vlastní spratkující ego.

Jenže pak se objevily zdravotní problémy. Těžko říct, jestli to zapříčinily léky nebo ne, to se teď zkoumá, nejspíš možná ne, ale než se vyzkoumá, mám vysazeno a bylo třeba bohužel vysadit dost rychle.