Ahoj,
prosím o vaše zkušenosti... Máme 3letou dceru a už dva a půl roku se snažime o sourozence. Před půl rokem jsme zjistili, že to asi jen tak nepůjde (ta šance je velmi nízká.) Je mi 28, manžel 33), vždy jsme ale plánovali velkou rodinu.
Zbývá tedy možnost umělého (icsi) a nebo adopce.
Umělé je pro nás při nejmenším velkým otazníkem - tu možnost zatím nevylučujeme...zatím jsme se rozhodli pustit se do procesu adopce (je to na dlouho a během schvalování je ještě dost času vše zvážit...).
POstupně o tom mluviíme s okolím a přes neutrální, či mírně kladné názory se objevují i velice záporné např.: "Radši mít jedno, než adoptovaný, nevíš, po kom bude..", "známá si takhle na... do vlastního hnízda -děcko jí pak kradlo peníze, utíkalo z domova..i přes kdovíjakou výchovu", "no, cizí dítě...na začátku dobrý, ale počkej v pubertě, geny jsou geny!"

Máte tedy někdo zkušenosti s adopcí dítěte...po pár letech, do dospělosti, jakékoliv!!?
Díky! Zuza