upřímně jsem hltala Hanu Andronikovou, když mluvila o své nemoci (naopak třeba nesnáším Viewegha, když mluví o čemkoliv).


Mně se její styl psaní nelíbil.
Kdysi dcera jednoho kamaráda, který taky píše a překládá, řekla celkem věrohodně, já jsem to zkoušela číst (něco, cokoliv...), ale to prostě nešlo...Chápu.
A podle mne třeba, ty oceňované knihy často moc čtivé nejsou.
I když vlastně kamarád letos těžce nesl, že cenu Magnesia Litera nedostal, i když nominovanej byl a Ajvazovi to nepřál.