Tu knížku jsem jako malá milovala! Četla jsem ji snad 10 krát. Pokaždé jsem to obrečela, jak si začala vzpomínat na svoji maminku nebo jak si vymyslela svůj jazyk. Bylo mi líto té babičky, která ji měla opravdu ráda.
Trošku jsem se asi s Leni ztotožnila tím, že jsem vyrůstala s nevlastní mamkou...(která byla proti té v knížce úžasná, ale nebyla moje...).
Nedávno jsem tu knihu hledala ve své knihovničce u rodičů, ale bohužel se ztratila, zkusím ji vypůjčit v knihovně a dát ji přečíst synovi (11 let). Jsem zvědavá co tomu řekne. Ale dějiny ho zajímají, tak by to mohl zkousnout i přes to, že je hlavní hrdinka holka.