Grainne, nejde jen o besídky. Jsme ted v diskuzi o psychologické praxi tak se vrátím k svému tématu. Člověk je samotář a hned je z toho, že je sociopat, že má defenzivní až paranoidní vztah k okolí a - je to třebas i pravda, ale kde je porozumění, když psycholog vše převrací v rovinu porovnání s normou a tím, co považuje za příznivé - totiž družit se. Konkrétně já prá svým postojem zapříčinila nechuť svého syna docházet na terapii, nebot to považuji za něco ohrožujícího. Navíc mě psycholožka hodnotí jako někoho standardně vytvářejícího konflikty s institucemi, což zase může být pravda, ale není to apriori špatné.